Nechal jsem výsledek svého tří letého snažení při výběru, vytěžení ve vhodnou dobu a pozvolném přirozeném sušení, odborně posoudit truhlářem, který pracuje pouze s masivním dřevem.
Na konci roku 2019 jsem poskytl 20 ks prken a fošen dubového měsíčního dřeva truhláři s více jak 25 let dlouhou praxí, při vyhotovování interiérového nábytku, s požadavkem na vypracování odborného posouzení.
Obdržel jsem jeho vyjádření k charakteristice měsíčního řeziva z hlediska vizuálního, z hlediska opracování a použití. Jím vnímaná základní charakteristika rozdílů mezi běžně pokáceným, v sušárnách sušeným řezivem a měsíčním dřevem je v obsahu volné a vázané vody při kácení. Dále ve způsobu sušení, kdy proces sušení běžného řeziva je urychlen v sušárnách v rámci týdnů, oproti měsíčnímu řezivu, které je sušené přirozenou cestou několik let v závislosti na druhu řeziva.
Dále pokračuji citací z jeho posudku mého měsíčního dřeva. Měsíční řezivo na první pohled, oproti běžnému dubovému řezivu nevykazuje rozdíl z hlediska barevnosti. Z hlediska struktury, ano. Poskytnuté měsíční řezivo má méně trhlin a prasklin. A to zejména v čelní části fošen a prken. Prasklin v čelní části je méně a co je zásadní, jsou krátké. Neviděl jsem u předloženého měsíčního řeziva používat během sušení plechové pásky, nebo malé kramle přibité na čelní straně fošen. Ty se používají pro zamezení praskání řeziva při sušení. Čím je proces sušení řeziva rychlejší, tím je větší pravděpodobnost praskání řeziva v čelní části, a to do výrazné hloubky. Poskytnuté fošny vykazovaly minimální průhyb, jak v podélném, tak i příčném směru.
Řezivo mělo při manipulaci, přenášení, stejnou váhu, tedy vlhkost. To se potvrdilo při samotném měření vlhkosti, kdy bylo dosahováno naměřených hodnot v rozmezí 15,2 až 17.8 %.